Dobré nedělní odpoledne!    Jelikož je i na zítra předpověď spíše deštivá, budeme opět zumbit uvnitř jako obvykle v Obecním domě v 19 hod. V případě nouze máme k dispozici klimošku :) A jelikož jste pěly chválu na pomalejší rytmus minulý týden, zopakujeme si to :)   Dnes bych ráda připomněla, jak je důležité vnímat své pocity. Pocity jsou dobrým průvodcem naším životem, protože, když máme dobrý pocit, jsme v rovnováze, v proudu života, přirozeně rosteme a jdeme po cestě, která je pro nás "ta pravá". Pocit se nemýlí, vychází ze srdce propojené se Zdrojem a projevuje se nejprve v těle. My často tyto pocity přeskakujeme a začneme myslí "vymýšlet", což nám někdy může naší cestu zkomplikovat. Zítra si na zumbě uděláme na závěr krátkou tematickou relaxaci aneb jaké to je být, žít, vnímat a cítit propojení se svým srdcem, zdrojem, životem, dobrým...

Milé ženy, dnes bychom se sešly opět v 19 hod. v Obecním domě v Radonicích. I když máme stále léto, dle přírodních cyklů nastalo už období podzimu. Znamená to tedy, že zpomalení v našem životě je žádoucí. Můžeme to možná v některých oblastech života již pociťovat. Není třeba s tím bojovat, pouze to přijmout jako přirozený proces. Proto i dnes pojedeme v pomalejším rytmu. Písničky zkusím obnovit.  Mějte se báječně a těším se na vás.  

Sama jsem mámou, proto vím, jak je důležité vybírat si, kde, s kým a jak tráví moje děti svůj volný čas. Vybírám, kdo je bude ovlivňovat svým přístupem, svou osobností, kdo je bude podporovat, motivovat a všestranně (fyzicky, osobnostně) rozvíjet.  Kroužek, který vybereme by jim měl dávat nové zkušenosti, přinášet radost a měl by mít pozitivní dopad na jejich psychický i fyzický vývoj. Proto jsem 7 let vedla dětské kurzy, kde jsem se snažila uplatňovat vše, co sama považuji za důležité. Mým cílem je znovuobjevit v dětech jejich přirozenou spontánnost a otevřenost, která je důležitá pro harmonický vývoj nejen fyzický, ale i osobnostní. Líbí se mi, jak se přirozené odlišnosti dětí vzájemně doplňují, protože každý jsme originál. Ale dost bylo řečí, více naleznete v mém článku na blogu, který jsem kdysi k tématu napsala. Prosím, přečtěte si pro lepší pochopení mého nastavení a...

Moje milé cvičenky!   Samota u lesa mne natolik vtáhla, že ani dnes zumba nebude. Příští týden už ale ano - ještě pošlu email. Budu se na vás moc těšit.   A co mi příroda našeptává? Vlastně nic nového, spíš jen připomíná...Tak např...   Všechno, co právě prožíváš, je správně. Každá emoce, pocit, ukazuje, kde se právě nacházíš. Neboj se procítit vše, co nazýváme "nekomfortní" emocí - zlobu, bolest, vinu, slabost, bezmoc, strach, vše, čím nechceš být a co je ti nepříjemné. Proč? To jsou tvé části, které jsi dlouho odmítala, za které jsi byla možná někdy souzena a bez kterých nejsi TY, všechny tvé části patří k tvé celistvosti, tak jako den by nebyl bez rána a noci, mince bez panny a orla, poznání bez radosti a smutku, vše jde spolu v ruku v ruce. Ty jsi Vše a tam vše patří. Až přijmeš všechno, co odmítáš, přijde naplnění, vnitřní síla, klid......

Milé ženy!  Dnes se na vás těším v 19 hod na fotbalovém hřišti v Radonicích. Naše těla posílíme, mysl vyčistíme a srdce otevřeme.    A nezapomeňme, že své štěstí si vytváříme samy. Pokud očekáváme, že něco nebo někdo nás učiní šťastnými, tak nejen že ztrácíme spojení samy se sebou, ale zároveň tak okolí manipulujeme.    A tak si dnes uděláme na zumbě takový malý vhled dovnitř, jak to máme nastavené a přidáme si tam pár podpůrných afirmací :)   

o prázdninách cvičíme venku!

To, jak působíme na druhé jsou většinou jen ochranné vrstvy nabalené životem. Stačí, když jsme jako děti měly nějakou drobnou odlišnost v prožívání a nahlížení na svět a okolí (rodiče, učitelé atp.) nám dalo najevo, že takhle teda ne, a už jsme tam hezky postavily zeď, aby nás chránila před zraněním. I já je tam stále mám, i když jsem jich už dost zbourala. Ale stále si tam nějaké držím a tak pak působím na lidi např. jako drsňačka, která je ve skutečnosti citlivá a láskyplná, jako hysterka, která je ve skutečnosti spojena s klidem a mírem uvnitř sebe, jako povrchní holka, která jde ve skutečnosti do velkých hlubin atd. A v čem je tedy pointa tohoto dlouhého úvodu? V tom, že za tou zdí jsme to skutečně my, s tou zdí jsou to jen role, které hrajeme. A víte co? No a co! Kdo totiž chce, tak jde za tu zeď, najde si škvírku a tou na nás hledí a tu na nás objeví. A já za tu dobu, co jsem...