POMŮŽU, KDYŽ MŮŽU - střípky z dětské zumby

Je v pořádku být naštvaná, smutná, říkat ne, atd. Jaké by to bylo, když bychom byly jen samé ano a úsměv. Už dávno neplatí, že hodná holčička/chlapeček je něco čím bychom chtěli vybavit své děti na cestu životem. Naštvání nám pomáhá se prosadit, smutek nám pomáhá spojit se svou zranitelností a poléčit svá zranění a říkat ne znamená, že říkáme sobě ano. Dnes vás touto energií trochu nadopuji a těším se na vás v 19 hod na značkách :) Dnes vybíráme na Sama a jelikož jsou nyní sbírky 3, peníze rozdělím mezi ně. Níže přikládám střípky z dětské zumby :)

Na dětských lekcí dojde na vše možné. Tak jak zrovna je potřeba, ctím přítomné naladění dětí i mě samotné. Např jsem se ptala dětí na začátku lekce, v čem jsou dobré, jaká jejich vlastnost může být inspirací a k užitku ostatním dětem. A tak jsem jim to docela dlouho vysvětlovala tak, aby to ty šesti, sedmi, osmiletý děti správně pochopily. Na závěr lekce jsme jednotlivé vlastnosti rozebrali a já každému dala domu takové malé ocenění, kde na papírku bylo napsáno, za co si je cením a snažila jsem tam zaimplementovat i to, co mi sdělili na začátku. Ale co je podstatou tohoto příspěvku? Většina holčiček řeklo, že jsou "hodné". Přiznám se, ze mi u tohoto slova naskočila subjektivní husí kůže a tak jsme hledali společně synonyma ke slovu "hodná holka" a přišli jsme např na to, že to může být "ráda pomůžu, KDYZ můžu" nebo "není mi jedno, když kamarádka pláče" nebo "mám radost, když mají druzí radost". A hned byla moje husí kůže pryč No a hádejte za co se cenili kluci? No přeci, že jsou silní! Paráda. A tak jsme si slíbili, že příště si povíme něco o síle vnitřní i vnější, jak a kdy je zdravé ji používat a jak je fajn, že my holky se pak máme o koho opřít.