Žijeme v duálním světě, v zákonu polarity.. Všechny naše vlastnosti (i ty "nechtěné" nebo-li záporné) jsou součástí naší cesty, naší minulosti, našeho ega, naší individuality. Nesou v sobě velkou dávku energie a také ohromný potenciál, protože každý opak našich kladů se dá (spíš bych napsala musí, pokud chceme, aby nám sloužil a nebyl schován formou nezpracovaného stínu, který dřív nebo později nezdravým způsobem bude chtít být v našem životě projeven) použít  pozitivním a konstruktivní způsobem. - tak toto bude tématem na dnešní zumbě :) „Štěstí nikdy nebude méně, když se o něj podělíš. Tak jako tato svíce může zapálit tisíce jiných svíc a její plamen ani svit se tím neukrátí.“ (Dalajlama)  Děkuji vám za vaše zpětné vazby... "Děkuji Vám za možnost nalézt Sílu v sobě samé. Jsem vděčná za Vaše obrovské Srdce. Pomáhá mi to v nasměřování sebe sama." "Mrzí mě, že jsem včera...

Dnes opět delší úvod... ze života mého.. ale protože jsme jeden, tak možná i tvého :) trochu jsem si hrála s verši, tak snad se dotkne i srdce tvého...p.s. omlouvám se za tykání :) "Čeho se skutečně bojíš? Že selžeš a neobstojíš? Že nejsi dost dobrá a že na to nemáš? Proč druhé dáváš na piedestál a sebe pod něj? Komu tím pomáháš? Snižuješ svou cenu a očekáváš, že ti někdo nebo něco přijde na pomoc. Jsi ublížená a hledáš viníka všude kolem. Však sama musíš v sobě udělat změnu. Se svou sílou se znovu spojit, přestat si zoufat a stěžovat a na všechno bědovat. Všichni jsme JEDNO a každý jsme JEDEN. Všichni jsme spředeni jedinou a stejnou silou, která dokáže skály lámat a zvuk motýlích křídel zachytit. Proto si nemysli, že ty jsi výjimka. Nejsi více a nejsi méně. Nemůžeš spadnout nikdy, pokud to sama tak neučiníš ve své hlavě. Chybí ti pokora k životu, který ti dal moc žít smysluplně a...

Bojíš se otevřít... Proč? Bojíš se zranění, bolesti, ztráty, ublížení, opuštění. Bojíš se, že tě nebudou mít rádi. Strach. Myslíš si, že strach je ochrana, že ti pomůže. Ale.. Toužíš po tom, aby tě druzí přijímali takovou jaká jsi, aby tě milovali. Bojíš se otevřít, protože bys musela jít mimo svou komfortní zónu. Musela bys možná prožít odmítnutí, ztrátu, ublížení, nepřijetí, nelásku. A tak si nadále hýčkáš svou skořápku, svou ulitu a své srdce zamykáš. Odmítání prožití není přirozené, protože tím odmítáš být sama sebou. Nebýt sama sebou je nepřirozené. Je to sebezrada. Nejsi-li sama sebou, život žádá nápravu, začne vyvažovat a začne tě učit skrze lekce. Jak a kde? Tam, kde máš možnost zareagovat, tam kde máš možnost dojít k poznání a otevření se.. Jak? Tím, že vystoupíš z komfortní zóny. Hlava ti dá tisíc důvodů proč něco neříct, neudělat, ale tvé srdce bude tak dlouho bolet, než...

Kdo si dnes přijde doplnit svou vnitřní nádobu štěstí, radosti a podporující energie? Kdo si přijde narovnat své vnitřní nastavení a to vnější se k tomu automaticky přidá? Kdo si přijde dobít baterky a vypnout destruktivní myšlenky? Protože pokud chceme fungovat ve všech našich rolích (žena, matka, partnerka, podnikatelka atd.), aniž by nás to vysávalo a pak se somatizovalo, musíme nejprve opečovat a ošéfovat svoje vlastní potřeby a to na všech úrovních. Čím víc máš, tím víc dáš. Děti jsou skvělá zrcadla. Ukazují nám svým momentálním nastavením a rozpoložením, jak na tom jsme zrovna i my mámy.  Perfektní žena je naplněná žena. Naplněná žena je vitální žena. Vitální žena je odolná žena. Odolná žena je zdravá žena. Zdravá žena je usměvavá žena. Usměvavá žena je spokojená žena. Atd. atd. Štěstí totiž vychází z vnitřního stavu, ne z toho, co se děje kolem. Starší článek na téma...

Slovy se nedá vyjádřit, jak skvělý byl opět zumba víkend s ženami, které podnikly nejodvážnější cestu života, která je dlouhá 40 cm a vede k našemu srdci. Cesta k sobě někdy vede přes různé křižovatky a zákoutí, ale když se tam dostaneme, objevíme poklad, který ovlivňuje vše, co se odehrává uvnitř i kolem nás.  Nedá mi to a musím sem dát alespoň 1 reakci z mnoha, které mi přišly včera večer. "Už jsem absolvovala několik víkendů. Mám srovnání a to, co děláš na víkendech ty, to jsem fakt nezažila. Dáváš nám vlastně návod na život a mě i moji dceru to moc obohatilo a těšíme se, až to zahrneme do praxe. Atmosféra byla nabíjející a už se těšíme na další. Kdy bude? :) " A protože si střípek z atmosféry můžete zažívat každé pondělí  na lekci v Radonicích. Těším se na vás dnes v 19 v Obecním domě :) Níže přikládám alespoň jednu fotku, na které si tvoříme nástěnku vizí a přání,...

"Heslo podzimu: Hlavně klid a nohy v teple." "Podzim nám připomíná, jak důležité je někdy nechat věci jít."  Více o podzimních energiích a co po nás podzim vlastně chce, si povídáme na zumbě :)   Milé cvičenky!   V pondělí 29.10. se, z důvodu prázdnin, zumba nekoná. Budu se na vás těšit na zumba víkendu ve Špindlu s programem zaměřeným nejen na tělo, ale i na osobnostní rozvoj a sebepoznání (program všem přihlášeným pošlu v týdnu) a další pondělí 5.11. v 19 hod na klasické zumba lekci v Radonicích.

Milé cvičenky!   Vypadalo to nadějně, ale dnes už se tři z vás odhlásily z důvodu nemoci (dětí atp.), a proto bych zumbu dnes zrušila a o to více se na vás budu těšit v pondělí!    A abych vám to nějak dnes vynahradila, chtěla bych vám napsat slova podpory, třeba ji teď zrovna potřebujete (téma nevybírám náhodně - o mužské a ženské polaritě si často povídáme na zumbě a poslední dobou se na mě s podobným obracíte).    Někdy se probudíme veselé, plné energie, nic není problém a chceme vše se všemi sdílet. Někdy se probudíme náladové, unavené a nechceme, aby na nás kdokoli vůbec promluvil. Naše pocity jsou to, co ovlivňuje všechny naše přítomné okamžiky. Ostatní můžou štvát, můžou je vyvádět z míry a často nás nechápat nebo si třeba i ťukají na čelo. My si ale nemůžeme pomoci… Někdy kouzelné, milé a radostné. Někdy chrlíme vztek, až se druzí můžou...